dima
  • It must be nice to disappear (2019)

    (English below)

    Události si pamatujeme významně jinak, než jak se skutečně staly. Paměť funguje selektivně i v případě osob, které v minulosti patřily k našim nejbližším. I u těch si pamatujeme jen fragmenty, jež se působením času dále rozpadají. Z archivu byly vybrány 3 portréty někdejších partnerek fotografované v době trvajícího vztahu. Stejně jako se postupně rozpadá paměťová stopa v našem mozku, i tyto portréty procházejí gradující destrukcí a mizením z původního formátu fotografie. Až k bodu, kdy jednotlivé portrétované od sebe nelze spolehlivě rozeznat, kdy se vytrácejí.

    English:

    We remember events significantly differently than how they have actually happened. Memory works selectively even in the case of people who were close to us in the past. Even with those, we only remember fragments. The fragments continue to disintegrate over time. Three portraits of former partners photographed during an ongoing relationship were selected from the archive. Similarly to the memory trace in our brain which gradually disintegrates, these portraits are also going through a gradual destruction and disappearance from the original photographic format. Up to the point where individual portraits cannot be reliably distinguished from each other, when they disappear.